V případě detekce oxidu uhelnatého začne hlásič hlasitě houkat a blikat. V takovém případě postupujte podle následujících bodů:

Pro zajištění správné funkce přístroje je nutné provádět pravidelné testy hlásiče. Testy zajišťují maximální spolehlivost hlásiče a tím i bezpečí osob v okolí hlásiče.

Autonomní hlásič oxidu uhelnatého se většinou montuje na stěnu místnosti od 150 cm do 180 cm od podlahy. Nemontujte jej v místnostech se vznikem kouře, nadměrné vlhkosti nebo nadměrného prachu. Nemontujte hlásič oxidu uhelnatého v blízkosti ventilátorů, klimatizací a v místech s průvanem.

Nikdy jej nemontujte blíže jak 2m od topného spotřebiče nebo případného zdroje oxidu uhelnatého, mohlo by docházet k vyvolávání falešných poplachů. Hlásič oxidu uhelnatého je schopen běžně detekovat oxid uhelnatý v místnosti o rozloze do 50 m². Pokud je místnost větší nebo má objekt více rizikových místností, použijte více hlásičů.

Otrava oxidem uhelnatým je indikována v počátcích postupnou dezorientací a neschopností opustit zasažený prostor nebo si přivolat pomoc. Děti a domácí zvířata bývají zasaženy dříve než dospělý člověk. V případě otravy ve spánku se oběť nevzbudí.

Oxid uhelnatý, označovaný též jako CO, je velmi nebezpečný jedovatý plyn. Jeho nebezpečnost je dána zejména vysokou toxicitou a tím že není cítit, není nijak zbarven a nemá žádnou chuť. V případě kontaktu s tímto plynem dochází ke snížení přenosu kyslíku v krvi a následné malátnosti, ospalosti a úmrtí.

Požární hlásič je jedním ze základních prvků požární bezpečnosti. Ne však jediným. Není vhodné riziko vzniku požáru podceňovat. Je nutno pečlivě zvážit rozmístění všech prvků požární bezpečnosti v objektu (hasicí přístroj, tísňový hlásič, požární dveře atd).

Pokud zvuk sirény požárního hlásiče silně kolísá a slábne například při testování hlásiče nebo při vyhlášení poplachu je příčinou slabá baterie v požárním hlásiči. Pro zajištění maximální bezpečnosti ihned vyměňte baterii.

Bohužel takovýto požární hlásič již nedokáže zajistit vysokou míru bezpečnosti a citlivost na požár. Nejvhodnější je hlásič vyměnit. Lze také kontaktovat autorizovaný servis a požádat o opravu a vyčištění požárního hlásiče. Toto se však vyplatí pouze u dražších požárních hlásičů.

Většina požárních hlásičů již z principu není vybaven žádnou možností vypnutí. Houkání přestane v okamžiku dostatečného vyvětrání místnosti od kouře (příčina poplachu) nebo při vyjmutí baterie.

Příčinou tohoto jevu bývá z valné většiny zaprášení komory u optického požárního hlásiče. Je nutno zbavit hlásič prachu, který se v něm usadil. Čištění proveďte například vysavačem nebo profouknutím stlačeným vzduchem ve spreji. Nikdy hlásič nerozebírejte nebo nemyjte pod tekoucí vodou. Pokud vyčištění hlásiče nepomůže, kontaktujte odborný servis.

Požární hlásič takto indikuje docházející baterii. Tato signalizace většinou trvá aspoň 72 hodin, poté se hlásič úplně deaktivuje a přestane hlídat. Proto ihned vyměňte baterii a proveďte test hlásiče.

Je to velmi jednoduché a intuitivní. Poslední cifra v telefonním čísle vám napoví, komu které číslo patří. Pak již stačí správně toto číslo vytočit. Čísla jsou vždy bezplatná a k vytáčení těchto čísel není nutný kredit v mobilním telefonu.

Zajistěte si únikovou cestu a zavolejte hasiče (číslo 150) nebo záchranáře (číslo 112). Při ohlašování nejdříve uveďte, co se stalo, kde k tomu došlo a okolnosti, které mohou záchranářům pomoci. Nezapomeňte říci své jméno a kontakt. Operátor tísňové linky vám poradí, co dělat, než pomoc dorazí.

Při vzniku požáru je nejdůležitější udržet chladnou hlavu a nepodléhat panice. Pokud lze požár zvládnout vlastními silami, lze se o to pokusit. Nikdy se však nesnažte požár uhasit za každou cenu. Pro hašení lze použít například kbelík s vodou.

Kouřový požární hlásič lze testovat testovacím plynem. Provede se tak kompletní test a ověření funkčnosti. Vždy upřednostněte testovací postup popsaný v manuálu u konkrétního požárního hlásiče před zde popsaným. Jednou za 6 měsíců se doporučuje provést kouřový test.

Pro zajištění správné funkce přístroje je nutné provádět pravidelný test požárního hlásiče. Test se zpravidla provádí testovacím tlačítkem a doporučuje se provádět jej jednou týdně. Přesnou periodu provádění specifikuje výrobce požárního hlásiče v uživatelském manuálu.

Kouřový požární hlásič se montuje na strop na střed místnosti nebo nad místo s vyšším rizikem vzniku požáru. Není vhodné jej montovat do rohu místností nebo do štítů domu. Hlásič by neměl být blíže jak 60 cm od stěny.

Pokud je požární hlásič správně namontován udržován a pravidelně testován, je schopen zajistit včasnou a rychlou detekci požáru v jeho okolí. Detekce požáru je většinou signalizována kontrolkou na požárním hlásiči a zejména hlasitým houkáním vestavěné akustické sirény.

Optický kouřový požární hlásič je zařízení pro detekci vznikajícího požáru. Požár je detekován na základě kouře při hoření. Pokud při hoření nevzniká kouř, požární hlásič nebude požár detekovat. V takovém případě je nutno použít termo-diferenciální požární hlásič.

Před údržbou a čištěním požárního hlásiče je nutné jeho odpojení od baterie. Nesmí být používáno žádných chemických čistidel. Čištění provádějte pouze otřením vnějšku navlhčenou utěrkou. Požární hlásič je nutné udržovat čistý a bez prachu.